Deviace
Poslouchám skladbu v přehrávači, který ukazuje, kolik zbývá do konce. Když se píseň blíží k vrcholu, zaplavuje mne strach, zda to vůbec stihne dohrát, než doba vyprší. Jako u věčných přesýpacích hodin. Děsím se, i když podvědomě tuším, jak se věci mají, nemohu se ale bránit obavám. Říkám si: Jsou to borci, oni to vždy stihnou skončit vteřinu dvě před koncem – tak tu stojím v němém úžasu. Je to silnější než já. Tato deviace je však neškodná.