Rád
Jsem rád na světě. Uzdravený vnuknutím – jen někdy kazí mi to tma. Až když slunce vyhoupne se, mé podhoubí nabobtná. Vyroste hřib pravý a rozhlédne se dokola. Odkud se bere obloha a měkký mech? Proč les šumí matnou hudbou? Otázky uklidní jen poznání. A když uhasí se oheň, zůstane nevyřčený kouř. Čekání na Houbaře. Který jednou zodpoví vše. Ale moje vděčnost dávno rozkvetla – chrpa na pomezí, trvalka.