
Prostí lidé umějí odpouštět
sami od sebe – nevázáni vírou
jenom pouhým člověčenstvím
A ti pokřtění hledí
na jejich hříchy
a dlouze přemýšlejí
Komu odpustí a komu ne
přitom je to jejich balvan
skryté namyšlenosti
Která vede ke sváru
Před Bohem jsme všichni
nazí jako děti v kolébkách
Nasytí vždy toho kdo má hlad