Jako bych byl cizincem
na Zemi plné mostů mezi lidmi
čeřím vodu zpěněných řek
Brodím se rákosím na březích
s minimálním úhlem výhledu
někdy dávno za starých časů
Otevřel jsem Pandořinu skříňku
od té doby létám povětřím
jak semínko Ginkgo Biloby
Než zapustím kořeny