
Žijeme na pomezí katastrof
které na nás dorážejí
nejen z televizní obrazovky
svět je menší: víme o nich
já zažívám tu svoji jako
mnoho zatoulaných bytostí
lev se přiblíží a zatne zuby
pak není chybou věřit v milost
když se tělo nebo duše hroutí
postupně odteče jedovatá rtuť
můj život je proces – žádný bod
na rozcestích visí směrníky
tak vážím každou vteřinu jak minci
když jemný písek šumí v hodinách