Automat
Žiji polosmíchem, smutním položalem. Mé srdce je obsazeno cizí mocí. Ta nevede mne sice do tance. Ale sedí tam jak žába. Střelka mého citu vytrácí se, jsem automat. Nemohu se dotknout Tebe ani sebe. Marně hoří za mě svíce. Taje moje odhodlání. Vnitřní samota je krutá, jsem rozdělen jako kry na Severním pólu. Zklamaly i valy všech minulých obran. Čekají mne bludné dny a večery bez invence. Jen voda pod mostem se stále točí dokola.