Voda
Jsem tu, abych zachránil paměť vody. Prazáklad. Koluje mi v těle. Najednou neví, odkud a kam proudí. Jev se rozšiřuje na řeky a splavy. Zapomíná svoji cestu do moře. Tvoří mraky přetínané proudovými letadly jak noži. Ve vírech se marně točí pod jezem. Její kapky nenesou už pečeť koloběhů. V mikroskopu chybí obraz historie. Ochráním ten otisk tekutého času – to mi z výšky dosvědčí i moje káně.