Kyslík
Kouše mě nevidomý netopýr. Těžký čas si hledá cestu skrz zrcadlo ven. Probouzím se, usínám. Jeden den zní jako druhý. V pasti utonulý. Ale vracívám se k písním, které jsi mi propůjčil. A Tvá měkká studiová hudba hledá průzor k srdci světa. Dotýkám se centra bolesti a vděčně dýchám kyslík. Který vydechuje kytka na okraji stolu. Tam bdí i vůně Tvá.