Láska je pod napětím. Různé dary putují populací. Někdo si je přivlastní a cítí se povýšen. Jiný slouží a nachází jezero vděčnosti. Protože tento svět nezná pravých vyvolených a pohrdá jimi coby kacíři. To vše Duch vnímá, ale přesto pokračuje v díle. Není marné, jen lidskou chybou zatížené jako vše a všude tu. Tak vlajka Tvé poezie stále po obloze pluje.