Narodili jsme se ve svobodě jako klasy v poli. Není pozemských soudců, kteří by byli v právu. I na mě to budou zkoušet. Protože udržuji oheň, dokud můžu. A dotýkám se andělských zvonků, jež lahodně znějí. Nejsem agent, nesu jen nemoci světa. A pečuji o květinu, která povede mě. Jsem osobnost jako každý jeden. Až probudím se z hvozdu snění, zvednu kužel rozbřesku k obloze. Pění se, pění příboj v azurovém moři. Připravuji člun k plavbě za obří medúzou. Která nese v jádru pulzující safír s rozedněním. Pak nastane proměna: V zrcadlovém sálu dojdu naplnění.