Bambusy
Nořím se do hlubiny vlastní paměti. Konkrétní díly mozaiky však chybějí.Blíží se noc a v bahně světla hořícího metanu. Ukazují sílu matných vzpomínek jako tíhu balvanů. Kdo nezažil tuto matrici, bude se zdráhat uvěřit. Ale i během ní rozkvetly někdy vodní květy do krásy. Bláznivou hru sehrál se mnou v pokeru čas. A pak Měsíc přehoupl se přes zenit. Nový pramen do jezera vlil se. Dnes v klidu rána ohlížím se dozadu. Proto občas sežehne mi ještě oheň vlasy jako vyschlé bambusy.