Ještě jednou vstoupit do stejné řeky. A udělat věci jinak. Pak by se mé dosavadní břímě zlomilo. Prostě by už nenastalo. Jak ale vidět za roh valících se vod? Možná přišlo by jiné, horší. Proto zákon nechává fobie plynout jako masu mizející touhy. Jen já jsem z vosku. Taji v ohni. Avšak zpevněný Božími výztužemi nikdy neroztaji. Blízké potkal jsem tu. A motýli občas krouží kolem mojí hlavy. Podobní modré auře nalezených odpovědí.