Nikde
Kam patřím? Už nemám domov nikde. Pokojík je určitým útočištěm. A pak spásná Výška. Jsem kosmopolitní jako tažná hejna. Také s citem pro pozemský kmitočet. Brzy nepoznám vlastní blízké, ztratím svoje jméno a přestanu cítit kontinuum plynoucího času. Zatím pulzní magnetický přístroj zpomaluje progresi. Ale nic ve světě nezastaví hadí pramen dědičnosti. Nebude to bolet. Rozpad osobnosti ztlumí všechny vjemy. Přijde dlouhý sen z truhlice zapomnění.