
Dobrou noc, mé vážky. Co se to děje? Hypnotický stav mě žene po bytě. Ve tři ráno bloudím, oči takřka zavřené, jako bych byl nevidomý. Ruce před sebou: Hmatám po opoře. Narážím do nízkých skříní - ostrých jako hroty ze skla. Pak zpět pod deku, spící leguán. Probudí mne až zpěv kosů před svítáním. Spočítám zranění nohou, jdou až do krve. Má kůže je jak papír. Už vím, že tma je pro mě nebezpečná. Někdy bojím se své tůně podvědomí. Ale to mě jenom chrání.