Stádo jednorožců cválá po pastvinách. Jsem s nimi spřízněn: Stejný běžec na dlouhou trať. Skály se rozestupují, abych mohl projít, jsou jako bukové veřeje. Všechno je mi nakloněno. Visím na stříbrné šňůře, ale ta je pevná. Spojuje mě s Tebou jako tajné znamení. Přijal jsem pozvání na hostinu. Já poslední z posledních. Brzy se setmí v mojí mysli. Ale dokud slunce svítí, pokračuji dál. Dělím se s kosy o poslední drobky. Jednou dotkne se mne Král.