Kořeny břízy uprostřed Pythagorova kruhu prorůstají dolů. Až k lávě na dně skály. Ustupuji tiše. Stačilo by málo a střelka směru by se narovnala. Jde to ztěžka, je více možných konců. Ani jeden začátek. Dnes vyjdou hvězdy o trochu později. Můj dech se zklidní jako pramen Labe. Ke kterému dá se dojít jenom pěšky.