
Lituji kamarádku, měla náboženskou neurózu. Od té doby cítí odlišné názory jako útok bezcitného demagoga. Přítel farář plný tolerance neprošel tím sítem. Ani já. Ona jako nedobytná citadela, bojí se přijmout plnou milost Boha. Přitom klidně může spát v Jeho měkké dlani. Ale přesvědčení má slepené jako plástve směrů. Indigové dítě: nadaná a kreativní. Zkoušená nožem úzkosti. Však kdo je bez viny, ať první zvedne kámen diagnózy. Každý máme slabé místo na duši.