Perla
Vlny po hladině bouří. Já ležím na dně v písku – jsem lastura s perlou. Uzavřu se světu a nikdo mě neotevře. Kulička jako zdroj síly dává mi pít z karafy života. Chrání před úplným vyčerpáním. Když je konstelace vody nepříznivá, září v mé tmě jako věčný oheň. Ještě zvážím, kdy otevřu se: budu znovu čelit mořským proudům, chytat plankton. Tyrkysové světlo oceánu pomůže mi k ránu. Zas uslyším píseň spřátelené manty královské.