Hledím
V mé mysli se točí vítr. Přerovnávám úkoly jak poštolky mláďata. Mívám pětiminutovky ztráty prostoru i času. Hudba vzdaluje se. A pak to celé zmizí a je zase rovná pláň. Nosím mezi doklady dvoustovku na taxíka, kdyby mě to chytlo venku: kočka a myš. Nejsem připravený na manévry – napít se tak z číše klidu. Není mi však dáno, poznámkový blok se plní. Má externí paměť. Hledím zpříma do očí tomuto dění.