
Už se setmělo jako při výbuchu sopky
najednou žádná světla na horizontu
poslední oheň tam dnes uhasila průtrž
Znám teď jenom mrtvé schránky
zprávy uložené pod časovým zámkem
mezi smutnými žíhanými plošticemi
Někde bouchly dveře – bezohledně
ponocný vyráží na svou štreku
a kdosi právě kácí stromy podél řeky
Tak chodím v kruzích po dně předpovědi