Stáří
Životní kapitolu nepřeskočíš
plete se pod nohy jako štěně
ještě mladá již o sobě dává vědět
Vstávám za rozbřesku rozlámaný
bojím se jít po točitých schodech
a v půl páté večer nohy už mi neslouží
Tuhle skálu zdoláváme po generace
šedesátka skrytá hned za první mezí
zakotveni v soutěsce teskného bdění