
Ty, inspirující bytosti, ženo moje
Jdeme spolu tímto slzavým údolím
říkám tomu zázračné zrcadlení
že naše světlo září deset let
a stále tě miluji krůpějemi lásky tiché
Břečťan se klikatí jako spojnice
po našich věrných větrných dlaních
které spočívají smírně jedna ve druhé
ani bezmocný chřestýš smrt nás nerozdělí
Jsi můj záchranný kruh blízkosti
před milovaným Bohem i před lidmi
růže, ten náš den, naše kytka spásy...
Domovem vzájemným kotvištěm je náš svět
Dávám ti za to píseň zlehka a štědře
Teď