Bolest
Naše cesta je jednosměrný vlak
staré chyby nesmažeš a neopravíš
ale mohou být odpuštěny
jako mizí plané polní kvítí
jinak by jsme si nesli kuličku chrobákovu
až do konce zmarněného žití
veliká milost nás jemně provází
jako baldachýn nad hlavou
mění bolest v modrou oblohu
a svítání v poledne a v jasný večer
jsme stvořeni a jsme zachraňování
jako děti Otce na tříproudové dálnici