Život je jako dlouhý pavoučí sen
ve kterém se vznáší a hledá
kde co ladně začíná a dobře končí
Ale jsou i lidé závistiví skřeti
kteří tvrdohlavě mažou šťastné bdění
nutno nevěřit jejich hrubé koňské tváři
To až oni se uvidí v posledním divadle
budou ronit hořké slané slzy
nad prázdnou a zmarněnou cestou
Potřebují přijmout průzračný Diamant
do zkornatělého nešťastného srdce
dokud je brána ještě otevřená