Naší Natálce jsou 4 roky a nemluví, jen splétá slabiky jak bludné kořeny. Spřádá své „Ki-Ko“ (dědo) a „Ka-Kal-Ka“, když ukazuje na sebe. Šla k psycholožce, testy barev ukázaly inteligenci – žádný autismus, šla k logopedičce, ta jí podsouvala cvičení výslovnosti, ale Natálka nezvládala. Táhly se měsíce, její stezka se klikatila. Vyměnili jsme logopedičku, zoufalí a naštvaní. Závěr: Natálie prý neslyší, jen selektivně. Na ORL našli nosní mandle - velké ořechy, šla na operaci. A najednou proměna: Natálka slyší jako rys, učí se slova: „Tohle je moje autíčko“, „Já, Natálka“, „Kája je moje ségra“. Jen „Ki-ko jí zůstalo, když oslovuje dědečka. Malý zásah a a Natálka mluví! Buď vůle Tvá.