Rubáš
Samota stojí na rohu ulice
v ruce růži s trny a pozoruje mě
rodina odjela k babičce s jednou plící
která se brzy vrátí do nemocnice
Oba s Jimmym odoláváme pohledu postavy
zdroje docházejí – teče děravý měch
pes je bez žrádla a pospává
hudba mírní mou depresi
Dá se to srovnat s roky
kdy zemřeli oba rodiče
já hledal v poli ženu
a Roni musel tenkrát pryč
Vzpomínka je jako bič