Orchestr
Otevírají se okvětí chrp
vůně z neviditelné lilie
akord prostupuje vzduch
Svlačec se ambivalentně
proplétá houštím orchestru
který přede v jeho rytmu
Nástroje se ladně doplňují
jako pampelišky s pomněnkou
vytvářejí z not své vodopády
Růže královna i s trny na stonku
květ má jako Mahlerova symfonie
ale nezranit se pohlazením
Vlčí máky sytě zabarvují
obzor svými slunečními odrazy
svítá – stíny rudě jimi zní
A řasy pod hladinou naklání se
podle proudu tónů odvěkých
vyzařují křehkou něhu
To Tvé moře nezná břehů