Náměsíčník
Muž se dvěma tvářemi
ve spánku bloudí bytem
není nitě která by ho vedla
Z labyrintu zvedla
ke snům o louce
kde v zeleni si leží
Zatím zraněn po holeních
naráží na nábytek
až do krve - znovu usne
A potácí se kolkolem
- kůže se špatně hojí
ve dne bez vzpomínky
Sčítá unaveně noční jizvy