Sedm mořských vln jsi daleko

Danko s napíchnutou kanylou

tvé tělo vystoupá zase výš

přes kořeny nocí na cestě gest

týdny přišitý jazyk ke rtu

pak tě poznám němou podle očí

Místo dopisů s mučivým čekáním

si vzduchem letí obraz se zvukem

už víš že oddělení pro pozitivní přijalo

dnes tvoji maminku – má zanícené plíce

a já se učím sedět na sešikmené páteři

jak poradila jsi mi z lásky před odjezdem

Doufám že nás neodnese rozbouřená pěna

kdo kdy operoval leknín v ústech

Křišťálovou svatbou prošli jsme si

dvě mírně odkvetlé žíznivé lilie

na přímluvy je Bůh vždycky zalije

i Jimmy ráno sedí u tvé postele

Poslouchám poprockovou Bonnie Tyler

sedmdesát let a zvládla rakovinu

mně vyšel čistý rentgen plic

tak ti s modrým mečem samoty

bez oběda bos jen přiškrcený

přeji spásné druhé narození