Píšu pozvánky své minulosti

a brouzdám se pamětí jak řečištěm

na povrch tu vyplouvají vory

na kterých jsem se plavil

v dávné době velikého třesku

obrazy se míhají mi před očima

mám chuť znovu prozkoumat

ten oranžový kaňon vzpomínek

zařadit ho do jednoty bytí:

Která cesta odkud svítí?

Pohledy se prolínají varují

vytěsnil jsem střepy celku:

Kde jsou boje o přežití

nebo roky tvrdých změn?

Zatím plují pod hladinou

podobné žahavým medúzám

tady pátrám v jejich sítích

po své vlastní identitě

Chodím jako v němé pohádce

dveře otevřeny jsou jen napůl

Je čas znovu ponořit se do vody

a vylovit další křišťál svobody