
Čtyřicátá Mozartova symfonie
to je Čas
jeho proměny a spění
pěna dní a kapky vody
stále se to děje
jako v první větě:
kočár uhání krajinou
jede do Salzburgu
koně jsou zrosení
ale drží tempo
zájezdní hostinec druhé věty čeká
odpočinek je laguna
s obrovskou lasturou uprostřed
aby v poslední větě
koně znovu zabrali
občerstvení a hraví
Ale co věděl mladý Mozart
o bočním Čase
kde menuety nehrají
kde se čeká na nemoc a na smrt
kde všechno je jakoby neskutečné
těkavé
a tiché jako zastavený mlýn?