
Míč klouže po bublině
bublina bývala mým domovem
jádrem sváru
i jádrem usmíření
Tiše pokapává vyschlý vodopád
tiše se viklá pružina v hodinách
do krajiny vidět je daleko
Já vím
jsou prohry které nikdo nevrátí
a jsou i takové
které Šťastná hvězda jednou změní
Tak buď Čase mým rádcem
buď Bože mým přítelem
Já vím
pomalu
k prameni
se vrátím