věnováno Carlovi Andersonovi (1945-2004)

    Slavík

    Postavi jsem si svůj dúm blízko lesa

    abych tě mohl slyšet zpívat, slavíku

    a bylo to sladké bylo to dobré

   láska nás tiše objímala

    Nakrmil jsem tě můj slavíku

    už je to dlouho kdy jsem tě našel

    teď se ale les zavřel

    nad tvými písněmi

    Slunce zapadlo za závěs

    a ty mě voláš

    tak mírumilovně slavíku můj

    ze své svaté větve

  Zpívej mi sladce, slavíku

    žil jsem tak, abych ti byl nablízku

    ty ale teď zpíváš někde tak slabounce

    že už tě nemohu slyšet víc